Kronika
12.4.2024
Výprava do Trpíst
Od pátka 5. 4. do neděle 7. 4. jsme jeli na výpravu do Trpíst.
V pátek 5.4. se na dobřanském nádraží sešli skauti z obou oddílů. Cesta trvala zhruba 45 minut, po výstupu z vlaku se většina účastníků dopravili do cíle pěšky. Začalo se vybalovat a poté následovala večeře. Následoval volný čas, po kterém přišlo na řadu uvedení do příběhu formou vytáhnutí z postele a imitací mužích v černém, kteří nás informovali o ukradení šperku.
Ráno začalo svižnou rozcvičkou vedenou našimi vedoucími. Po rozcvičce následovala ranní hygiena a snídaně. Uplynula chvilka volného času a pokračovalo se dále v příběhu, dvě družinky vyslýchaly svědky, rozmístěné různě po okolí. Následně po této dobře odvedené práci měli účastníci chvilku na oddych, ale ta netrvala dlouho a šlo se dále vyšetřovat. Stopy nás zavedly až k informacím o času a místu, kde bude čekat korunní svědek. V té době byl čas oběda, po kterém byl zhruba hodinu a půl dlouhý polední klid. Pak jsme šli na misi, když jsme došli na místo setkání a skutečně našli svědka. Nebyl ale čas se dlouho vybavovat, po agentech začali střílet odstřelovači a my jsme museli provést svědka do bezpečného místa. Odstřelovači ho ale bohužel zasáhli a na následky zranění zemřel. Když se obě družiny vrátili do tábora, dostali chvíli na oddych. Hned se k nám ale dostala zpráva, že odstřelovači jsou na útěku, a my je museli jsme je vystopovat. Po těchto hrách už byl večer a všichni v táboře si sedli k ohništi a začali opékat večeři.
Další ráno byla opět rozcvička a stejné věci, co se děly předešlý den. Pak nám ale špeh ohlásil, že nedaleko tábora se nacházejí dva ze zločinců. My jsme je chvíli sledovali a brzy zatkli. Vytáhli jsme z nich, kde se nachází jejich šéf a rychle ho běželi chytit. Když jsme tam přiběhli, začal utíkat, ale my ho dohnali a zatkli. Šperk bohužel ukončil ztracen hluboko v Úterském potoce. Tímto zakončil příběh a následoval už pouze odpočinek. Část lidí se šla projít, zbytek hrál hry nebo vařil. Po výborném obědu byl úklid tábora a přípravu na odjezd. Z nádraží se odjelo zhruba kolem třetí a kolem čtvrté se výprava úspěšně dostala domů.
Účast byla i přes pozdní čas ohlášení vskutku dobrá. Osobně si nemyslím, že by se někdo na výpravě nudil. Celková doba výletu byla skvělá a promyšlená.
Borovička
Od pátka 5. 4. do neděle 7. 4. jsme jeli na výpravu do Trpíst.
V pátek 5.4. se na dobřanském nádraží sešli skauti z obou oddílů. Cesta trvala zhruba 45 minut, po výstupu z vlaku se většina účastníků dopravili do cíle pěšky. Začalo se vybalovat a poté následovala večeře. Následoval volný čas, po kterém přišlo na řadu uvedení do příběhu formou vytáhnutí z postele a imitací mužích v černém, kteří nás informovali o ukradení šperku.
Ráno začalo svižnou rozcvičkou vedenou našimi vedoucími. Po rozcvičce následovala ranní hygiena a snídaně. Uplynula chvilka volného času a pokračovalo se dále v příběhu, dvě družinky vyslýchaly svědky, rozmístěné různě po okolí. Následně po této dobře odvedené práci měli účastníci chvilku na oddych, ale ta netrvala dlouho a šlo se dále vyšetřovat. Stopy nás zavedly až k informacím o času a místu, kde bude čekat korunní svědek. V té době byl čas oběda, po kterém byl zhruba hodinu a půl dlouhý polední klid. Pak jsme šli na misi, když jsme došli na místo setkání a skutečně našli svědka. Nebyl ale čas se dlouho vybavovat, po agentech začali střílet odstřelovači a my jsme museli provést svědka do bezpečného místa. Odstřelovači ho ale bohužel zasáhli a na následky zranění zemřel. Když se obě družiny vrátili do tábora, dostali chvíli na oddych. Hned se k nám ale dostala zpráva, že odstřelovači jsou na útěku, a my je museli jsme je vystopovat. Po těchto hrách už byl večer a všichni v táboře si sedli k ohništi a začali opékat večeři.
Další ráno byla opět rozcvička a stejné věci, co se děly předešlý den. Pak nám ale špeh ohlásil, že nedaleko tábora se nacházejí dva ze zločinců. My jsme je chvíli sledovali a brzy zatkli. Vytáhli jsme z nich, kde se nachází jejich šéf a rychle ho běželi chytit. Když jsme tam přiběhli, začal utíkat, ale my ho dohnali a zatkli. Šperk bohužel ukončil ztracen hluboko v Úterském potoce. Tímto zakončil příběh a následoval už pouze odpočinek. Část lidí se šla projít, zbytek hrál hry nebo vařil. Po výborném obědu byl úklid tábora a přípravu na odjezd. Z nádraží se odjelo zhruba kolem třetí a kolem čtvrté se výprava úspěšně dostala domů.
Účast byla i přes pozdní čas ohlášení vskutku dobrá. Osobně si nemyslím, že by se někdo na výpravě nudil. Celková doba výletu byla skvělá a promyšlená.
Borovička
